JAK SE VIRUS ŠÍŘÍ?
Virus BVD se šíří převážně nazálním kontaktem mezi infikovanými zvířaty v rámci stáda. Šíření viru napomáhá také kontakt s infikovanými zvířaty ze sousedních farem nebo v průběhu trhů a výstav dobytka. Skot se může nakazit rovněž nepřímo kontaktem s kontaminovaným vybavením, se zvířaty jiných druhů včetně ovcí nebo díky návštěvníkům farmy.
Co máme na mysli termínem „přechodně infikovaná“ (TI) zvířata?
Je-li vnímavé (S) zvíře vystaveno působení viru, je po dobu 2 až 3 týdnů přechodně infikováno (TI). Většina dospělých jedinců nevykazuje viditelné příznaky infekce. Jakmile začne zvíře produkovat protilátky proti BVD, rychle se zotavuje a získává vůči viru celoživotní imunitu. Telata narozená zotaveným matkám (R) přijímají v kolostru mateřské protilátky (MA) proti BVD, které zůstávají v jejich krevním oběhu až 10 měsíců. Po uplynutí této doby začnou být telata vnímavá vůči infekci virem BVD, a pokud jsou mu vystavena, mohou se nakazit.
Je-li vnímavé (S) zvíře vystaveno působení viru, je po dobu 2 až 3 týdnů přechodně infikováno (TI). Taková infekce se často neprojevuje pozorovatelnými příznaky. Je-li skot přechodně infikován virem BVD, jeho imunitní systém infekci rozpozná a reaguje tvorbou protilátek. TI zvířata mají v době infekce pozitivní výsledek testu na virus, 3 týdny po infekci však již pozitivní nejsou. Jakmile se TI zvířata viru zcela zbaví, nepředstavují již pro zbytek stáda riziko. Většina perzistentně infikovaných (PI) telat se rodí matkám, které byly přechodně infikovány v prvních 4 měsících březosti. Proto je velmi důležité chránit před infekcí zejména březí krávy.
CO BYSTE MĚLI VĚDĚT?
Telata narozená zotaveným matkám (R) přijímají v kolostru mateřské protilátky (MA) proti BVD, které zůstávají v jejich krevním oběhu až 10 měsíců. Po uplynutí této doby začnou být telata vnímavá vůči viru BVD, a pokud jsou mu vystavena, mohou se nakazit.
Co máme na mysli termínem „perzistentně infikovaná“ (PI) zvířata?
K perzistentní infekci dochází v případě, že se matka nakazí virem BVD během prvních 4 měsíců březosti. Její tele se může narodit s perzistentní infekcí a po narození bude celoživotně vylučovat velké množství viru. Perzistentně infikovaná zvířata (PI) nemusí mít viditelné příznaky, jsou však významných zdrojem infekce v chovech. Při průkazu viru laboratorním vyšetřením budou vzorky PI zvířat vždy pozitivní. Při stanovování BVD protilátek bude výsledek téměř vždy negativní (až na vyjímečné případy).
Pokud se vnímavá matka nakazí během březosti, virus může přejít přes placentu a poškodit vyvíjející se plod. Pokud k tomu dojde na začátku březosti (0 až 40 dnů), plod může odumřít. Zvýšená embryonální mortalita je jedním z faktorů, které upozorní na možnost výskytu onemocnění BVD v chovu. Nakazí-li se matka uprostřed období březosti (40 až 120 dnů), plod ještě nemá vyvinutý funkční imunitní systém a virus neidentifikuje jako „cizorodý“ prvek – nemůže tak proti němu produkovat protilátky, aby se ho zbavil. Taková telata se rodí perzistentně infikovaná (PI) virem BVD a celoživotně vylučují velké množství viru ve slinách, výkalech, mléku, spermatu a dalších sekretech. Nakazí-li se matka v pozdní fázi březosti (120 až 180 dnů), novorozené tele může být slabé nebo má vrozené vady.
JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY ONEMOCNĚNÍ?
Mezi příznaky infekce patří poruchy reprodukce (zhoršené zabřezávání, embryonální mortalita, zmetání a neplodnost…) a imunosuprese. Kvůli snížené schopnosti imunitního systému reagovat na infekční agens jsou infikovaná zvířata vnímavá ke všem ostatním infekčním onemocněním. Pokud se matka nakazí v průběhu březosti, narodí se jí perzistentně infikované (PI) tele, které přenáší velké množství viru na další zvířata. PI telata mohou být malá a slabá a vykazují příznaky chřadnutí. Často však vypadají zdravě, takže se může stát, že u nich infekce zůstane neodhalena.
Působením viru BVD se u PI zvířat může rozvinout smrtelná slizniční choroba (MD) doprovázená hemoragickým průjmem, horečkou, erozemi na sliznici dutiny ústní, a také ulceracemi na tlamě a nosu, na okraji paznehtů a v meziprstí. Zvířata obvykle do 3 týdnů uhynou.
Závažnost poškození a rozsah ovlivnění vývoje plodu závisí na tom, ve kterém stádiu březosti se matka nakazí.
Důsledky infekce, která proběhla v období od data připuštění do 120. dne březosti:
- potíže se zabřezáváním,
- embryonální mortalita,
- ztráta plodu,
- narození perzistentně infikovaných (PI) telat.
Důsledky infekce po 120. dni březosti:
- zmetání,
- mrtvě narozená telata,
- malformace plodu.
DIAGNOSTIKA BVD
Zaznamenáte-li kterýkoliv z příznaků BVD, doporučujeme vzniklou situaci řešit co nejdříve.
Znalost aktuálního BVD statusu stáda je nepostradatelná pro kvalifikované rozhodnutí o způsobech prevence a tlumení BVD. Sestavení kvalitních léčebných, vakcinačních a preventivních protokolů je možné provést na základě analýzy chovu a výsledků laboratorního vyšetření.
Pokud jste nikdy dříve neprováděli laboratorní vyšetření vzorků za účelem zjištění BVD statusu a v současné době nevakcinujete jalovice nebo krávy proti BVD, měli byste začít jednoduchým screeningovým testem na stanovení přítomnosti BVD protilátek.
VÍCE INFORMACÍ O DIAGNOSTICKÝCH METODÁCH
Počáteční diagnózu BVD je možné stanovit na základě klinických příznaků, je však nutné ji potvrdit laboratorně. Vzorky orgánů abortovaných plodů nebo uhynulých zvířat můžete odeslat do laboratoře, která provede histopatologické vyšetření, izolaci viru nebo test PCR. Hlavním diagnostickým nástrojem je ve většině případů sérologické vyšetření. Mezi nejčastější testy pro stanovení titru protilátek patří virus neutralizační test (VNT) a test ELISA. Titry protilátek je možné stanovit jak ze vzorků krevního séra, tak z bazénového vzorku mléka.
Testy ELISA k detekci antigenu se provádí z individuálních vzorků krevního séra. Vzorky krve telat je nutné odebrat před prvním příjmem kolostra nebo po dosažení věku 60 dní – 6 měsíců (dle typu Elisa testu, který nabízejí laboratoře), aby při detekci antigenu nedocházelo k interferenci s mateřskými protilátkami. Bez věkového omezení je tento test možné použít při vyšetření kožních biopsií (ušních štěpů) nebo orgánů. Metodu PCR určenou na průkaz přítomnosti viru je možné použít při detekci virového antigenu ve vzorcích krevního séra, jakož i v bazénových vzorcích mléka.
JAK TLUMIT BVD U SKOTU?
Množství viru cirkulujícího ve stádě se po vyřazení PI zvířat snižuje. To však samo o sobě nestačí. Virus může ve stádě cirkulovat i po vyřazení PI jedinců, neboť jej nadále šíří přechodně infikovaný (TI) skot. Je třeba mít na paměti, že pokud nejsou před virem chráněny březí matky, jejich přechodná infekce během prvních 4 měsíců může později vést k narození PI telat.
Nejúčinnějším způsobem tlumení BVD ve stádě je testovat a vyřazovat PI zvířata, chránit březí matky a přísně dodržovat opatření v oblasti biosekurity. Stáda, v nichž nejsou důsledně vyřazováni PI jedinci, představují epidemiologické riziko také pro sousední chovy.
Při plánování programu tlumení BVD v chovu doporučujeme pro lepší pochopení získat co nejvíce informací nejen o onemocnění, ale také o možnostech tlumení a eradikace této vysoce infekční nemoci.