ČERVENKA, PARVOVIRÓZA A LEPTOSPIRÓZA


Červenka (Erysipelothrix rhusiopathiae), parvoviróza (PPV) a leptospiróza patří k hlavním infekčním příčinám poruch reprodukce u prasat. Každé z těchto onemocnění může vyvolat subklinické onemocnění a během březosti i těžké poruchy reprodukce.

Červenka je onemocnění způsobené bakterií Erysipelothrix rhusiopathiae (E. rhusiopathiae) a spolu s parvovirózou a leptospirózou patří k hlavním infekčním příčinám poruch reprodukce u prasat. Infekce vyvolané buď E. rhusiopathiae, porcinním parvovirem (PPV) nebo bakterií z rodu Leptospira mohou způsobovat subklinické onemocnění. Během březosti pak může dojít k různým poruchám reprodukce. Proto je kontrola a prevence chorob spojených s těmito třemi patogeny zásadní pro zajištění dobrých výsledků reprodukce v chovných stádech prasat.  

OBECNÉ PROJEVY EPL:

Všichni tři infekční původci se vyskytují po celém světě.

Červenka postihuje všechny věkové kategorie prasat (kožní léze, artritida a reprodukční symptomy u prasnic).

Parvoviróza může vyvolat závažné poruchy reprodukce u vnímavých březích prasnic.

Prasata infikovaná bakteriemi rodu Leptospira vykazují klinické příznaky jen vzácně.

ZÁKLADNÍ INFORMACE


E. rhusiopathiae, PPV a Leptospira se vyskytují po celém světě. Zatímco pouhých několik sérovarů rodu Leptospira se endemicky vyskytuje v určité oblasti nebo zemi, E. rhusiopathiae a PPV jsou široce rozšířeny.


Červenka postihuje všechny věkové kategorie prasat, i když častěji bývají napadena dospělá prasata a rostoucí prasata starší 12 týdnů. Onemocnění se obvykle projevuje kožními lézemi a artritidou, ale u prasnic také může vyvolávat reprodukční problémy, jako jsou neplodnost, aborty a zvýšený počet mumifikovaných a mrtvě narozených plodů.


PPV se normálně množí ve střevě prasat bez klinických příznaků onemocnění. Virus však dokáže vyvolat závažné poruchy reprodukce u vnímavých březích prasnic. Obvykle se jedná o postižení prasniček a prasnic s nižší paritou, kde není vytvořena dostatečná imunita proti viru.  


Prasata infikované bakteriemi rodu Leptospira vykazují klinické příznaky jen vzácně. U březích prasnic patří ovšem k častým klinickým příznakům infekce reprodukční problémy, jako jsou neplodnost a sporadické aborty. Může také dojít k přenosu onemocnění pohlavní cestou. 

NÁSLEDKY ONEMOCNĚNÍ

Červenka, parvoviróza a leptospiróza se vyskytují po celém světě. Prevalence udávaná v různých studiích se liší: 

  • Odhaduje se, že přibližně 30–50 % zdravých prasat patří mezi přenašeče E. rhusiopathiae.
  • Na Ukrajině bylo mezi lety 2006 a 2017 zaznamenáno celkem 39952 případů červenky. Navíc byla červenka zodpovědná i za 37,36 % případů konfiskace celého jatečně opracovaného těla na jatkách v Toskánsku (Itálie). 
  • V nedávné době byla v Německu prokázána séropozitivita na Leptospiru na úrovni 20,2 %. To znamená zvyšující se trend, protože tento údaj byl 16,3 % v roce 2011 a 30,9 % v roce 2016. 
  • PPV byl zjištěn u 60 % vzorků srdce a 61 % vzorků tonzil odebraných z jatek v Německu. 
  • Díky široce rozšířené vakcinaci chovných stád byla v nedávné době zjištěna nízká prevalence PPV na úrovni 6,2 % u vzorků z abortů v Itálii.

Červenka

Ve Velké Británii se odhaduje, že při akutním vzplanutí červenky v chovném stádu se 400 prasnicemi dojde ke ztrátě 388 prasat v důsledku abortů a mortality prasnic. V roce 2008 by tyto ztráty dosáhly 14000 liber. 

Chronická forma červenky u 600 výkrmových prasat z Velké Británie by znamenala nutnost utratit 58 prasat a 31 by bylo konfiskováno na jatkách s celkovou ztrátou dosahující 17451 liber v období 6 měsíců. 

Parvoviróza

Ztráta v důsledku vzplanutí PPV v chovu s 300 prasnicemi se odhaduje na 678 odstavených selat nebo 2,26 selete na prasnici a rok. Náklady by se pak odhadem vyšplhaly na 28340 amerických dolarů (95 dolarů na prasnici).

Leptospiróza

Vzplanutí onemocnění vyvolaného leptospirou s trváním 4 měsíce vedlo k poklesu roční produkce stáda 300 pranic na úrovni 1,3 selete na prasnici a rok nebo o 400 odstavených prasat méně. Při mezních nákladech 35 liber na prase se jedná o celkové náklady na infekci na úrovni 14000.

ENORMNÍ DOPAD

Roční náklady spojené s následky EPL:



ČERVENKA

Akutní vzplanutí červenky v chovném stádu se 400 prasnicemi
může znamenat ztrátu až 14 000 liber (Velká Británie).

Chronická forma červenky u 600 výkrmových prasat způsobila v
průběhu 6 měsíců ztrátu 17 450 liber (Velká Británie).

PARVOVIRÓZA

Ztráta v důsledku vzplanutí PPV v chovu s 300 prasnicemi se
odhaduje až na 28 340 amerických dolarů (95 dolarů na prasnici).

LEPTOSPIRÓZA

Vzplanutí onemocnění vyvolaného leptospirou ve stádě 300 prasnic zvýšilo mezní náklady
na 35 liber na prase, což představuje ztrátu 14 000 liber (Velká Británie).

KLINICKÝ OBRAZ ONEMOCNĚNÍ

E. rhusiopathiae vyvolává u prasat tři hlavní klinické syndromy: akutní, subakutní a chronické onemocnění. U prasnic se akutní červenka může projevit náhle, což způsobuje zvýšený počet abortů, mrtvě narozených selat, kulhání a dokonce úhyny v důsledku generalizované infekce nebo septikémie. Rostoucí prasata při akutní formě červenky vykazují typické romboidní (ve tvaru diamantu) urtikární kožní léze a horečku, zatímco pro chronickou formu onemocnění je typická artritida.

Základní informace k diagnostice červenky:

  • Horečka, obvykle bez respiračních příznaků nebo průjmů.
  • Samostatné, vyvýšené, červené až purpurové okrsky kůže obvykle romboidního nebo diamantového tvaru.
  • Oteklé klouby a kulhání.
  • Endokarditida (změny na srdečních chlopních).

Infekce PPV se neprojevuje u většiny kategorií prasat s výjimkou vyvíjejícího se plodu. U citlivých březích prasnic, hlavně se jedná o prasničky, překračuje virus placentární bariéru a vyvolává reprodukční poruchy, jako jsou mumifikovaná a mrtvě narozená selata, embryonální odúmrť, neplodnost (syndrom SMEDI) a opožděný návrat do říje. Jen vzácně lze prokázat aborty vyvolané tímto virem.

Základní informace k diagnostice parvoviru:

  • Zvýšený počet mumifikovaných a mrtvě narozených selat.
  • Mumifikované plody různé velikosti a stupně vývoje.
  • Málopočetné vrhy.
  • Problémy s porody.
  • Nepravidelný návrat do říje.

Klinické příznaky leptospirózy jsou často nezřetelné u dospělých, nebřezích prasnic nebo rostoucích prasat. Březí prasnice naopak často abortují v pozdní březosti. V mnoha případech mohou být plody téměř donošené, ale může dojít k mumifikaci, narození mrtvého plodu nebo slabosti při narození. U výkrmových prasat se objevují ložiska intersticiální nefritidy nebo dojde ke generalizované tvorbě jizvovité tkáně v ledvinách, což se projeví až při porážce jako „ledviny s mléčnými skvrnami“.

Základní informace k diagnostice leptospirózy:

  • Aborty, zvláště v pozdní březosti.
  • Zvýšený počet slabých selat po narození. mumifikovaná nebo mrtvě narozená selata,
  • Neplodnost (pravidelný nebo nepravidelný návrat do říje).

DIAGNOSTIKA

Reprodukční poruchy u prasnic mohou mít širokou škálu příčin, a to jak infekčního, tak neinfekčního původu. V této oblasti se objevují podobné symptomy jak u červenky, tak u parvoviru a leptospirózy, a proto je potřeba provést velmi přesnou diagnostiku, kde musíme zvážit čtyři důležité oblasti zásadní pro odlišení těchto onemocnění:

1

Záznamy o reprodukci v chovu.

2

Klinické příznaky.

3

Makroskopické vyšetření plodů.

/4

//Laboratorní testy.

  • Pokud máme k dispozici čerstvou tkáň z postiženého plodu, je vhodným testem zjištění přítomnosti E. rhusiopathiae, PPV a leptospiry pomocí PCR. Pozitivní výsledek je totiž vysoce prokazatelným znakem příčiny reprodukčních poruch.
  • Sérum nebo tekutina z plodů, mrtvě narozených selat nebo pupeční sérum před příjmem kolostra lze také testovat na PPV‐ a Leptospira-specifické protilátky. Protože mateřské protilátky nemohou překročit transplacentární bariéru, naznačují protilátky plodu, že došlo k intrauterinní infekci.
  • Pokud nejsou k dispozici tkáně plodu, má smysl provést serologii u matky. V takovém případě lze vyhodnotit párové vzorky séra, protože zvyšující se titry protilátek v páru akutního (v okamžiku reprodukčního selhání), a konvalescentního vzorku (2–4 týdny později) představují diagnostický průkaz onemocnění.

KONTROLA ONEMOCNĚNÍ

Kontrola a prevence červenky, parvovirózy a leptospirózy jsou klíčové pro zajištění dobré reprodukce v chovném stádu. Mezi kontrolní opatření patří striktní biosekurita, protokoly v oblasti hygieny chovu, vakcinace a medikace, pokud je to potřeba.

Mezi hlavní nástroje kontroly EPL patří:

BIOSEKURITA

včetně programů striktní deratizace a ochrany před ptáky pomáhají při snížení rizika přenosu z jiných druhů zvířat. Například hlodavci mohou být přenašeči jak E. rhusiopathiae, tak leptospiry.

HYGIENA

včetně protokolů na čištění a dezinfekci všech budov/hal mezi turnusy prasat. Zvláště je to důležité pro E. rhusiopathiae a PPV, protože tyto patogeny zůstávají infekční po dlouhé období, a proto mohou být kontaminované nástroje nebo zařízení stájí stálým zdrojem infekce.

VAKCINACE

s cílem zlepšit imunitu a snížit prevalenci infekčního onemocnění.

MEDIKACE

v případě, že se objeví vzplanutí červenky nebo leptospirózy. Na kontrolu klinických příznaků je obvykle účinné podávat antibiotika, ale ty nejsou schopny infekci eliminovat.

Jak může proti E. rhusiopathiae + PPV + Leptospiře pomoci vakcinace?

  • Ochrana embryí a plodů proti parvovirové a leptospirové infekci:
    • snížený počet mumifikovaných a mrtvě narozených plodů,
    • nižší mortalita selat před odstavem.
  • Celkové zlepšení výsledků reprodukce:
    • zlepšená plodnost a zabřezávání,
    • snížený počet abortů,
    • zvýšený počet odstavených selat na prasnici,
  • ochrana prasnic proti E. rhusiopathiae,
  • méně použitých antibiotik v chovném stádu,
  • snížený přenos E. rhusiopathiae, PPV a bakterií rodu Leptospira.

Není možné mít stádo, které je prosté infekce E. rhusiopathiae a PPV, ať je jeho zdravotní stav jakýkoli. Eradikace je proto nemožná nebo velmi nepravděpodobná. Leptospiróza zůstává endemickým onemocněním chovů prasat, i když byla popsána snaha o eradikaci. Ta byla provedena u chovů držených v podmínkách striktní, vysoké biosekurity pomocí medikace, bez nebo s  vakcinací, spolu s opatřeními na potlačení infekce z prostředí.

ZÍSKEJTE VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK BOJOVAT PROTI ONEMOCNĚNÍ

CHTETE DOSTÁVAT AKTUÁLNÍ INFORMACE?

Pokud chcete být informováni o zdravotní problematice zvířat a našich produktech, prosím registrujte se.

ZAJÍMAVOSTI

Červenka a leptospiróza jsou nakažlivá onemocnění prasat a mnoha dalších druhů zvířat včetně člověka. Proto patří obě choroby mezi možné zoonózy a choroby z povolání, což se odráží i v otázkách veřejného zdraví..

Většina virů nepřežívá mimo tělo hostitele příliš dlouhou dobu. V tom je ovšem PPV neobvyklý, protože dokáže přežívat v prostředí po dobu mnoha měsíců a je rezistentní na většinu dezinfekčních přípravků. Proto je PPV tak rozšířen a je těžké, ne-li nemožné jej v chovech prasat zlikvidovat.

Leptospiróza prasat je onemocnění vyvolané různými bakteriemi z rodu Leptospira. Tyto bakterie se dělí na přibližně 200 různých séroskupin a sérovarů (např. Australis, Pomona). V rámci určité geografické oblasti dochází k prevalenci některých sérovarů, které se adaptují na určitého hostitele.  

DALŠÍ DOPORUČENÉ MATERIÁLY

  • Guardone L, Vitali A, Fratini F, Pardini S, Cenci Goga BT, Nucera D, Armani A. A Retrospective Study after 10 Years (2010-2019) of Meat Inspection Activity in a Domestic Swine Abattoir in Tuscany: The Slaughterhouse as an Epidemiological Observatory. Animals (Basel). 2020;10:1907.
  • White M. Erysipelas: Why is it still a problem after 100 years? The Pig Site (2008). Available online at: https://thepigsite.com/articles/erysipelas-why-is-it-still-a-problem-after-100-years
  • Strutzberg-Minder K, Tschentscher A, Beyerbach M, Homuth M, Kreienbrock L. Passive surveillance of Leptospira infection in swine in Germany. Porcine Health Manag. 2018;4:10.  
  • Streck AF, Homeier T, Foerster T, Fischer S, Truyen U. Analysis of porcine parvoviruses in tonsils and hearts from healthy pigs reveals high prevalence and genetic diversity in Germany. Arch Virol. 2013;158:1173-80.
  • Salogni C, Lazzaro M, Giacomini E, Giovannini S, Zanoni M, Giuliani M, Ruggeri M, Pozzi P, Pasquali P, Boniotti MB, Alborali GL. Infectious agents identified in aborted swine fetuses in a high-density breeding area: a three-year study. J Vet Diagn Invest. 2016;28:550-4.
  • Parke CR, Burgess GW. An economic assessment of porcine parvovirus vaccination. Aust Vet J. 1993;70:177-80.

Stáhnout infografiku


CZ-NON-210800008